Cuzco bylo prvnim mestem na nasi ceste, ktere jsme navstivili uz loni. Proto jsme se tu citili jako doma. Vzali jsme si taxika do hostalu Inti Quilla, kde jsme bydleli uz loni, na obed jsme sli do oblibene Quinty Eulalie (morce jsme si tentokrat nedali), na dzus z cerstveho ovoce se chodi do trznice San Pedro a potkali jsme se i s Olgou Vilimkovou (zakladatelka Nadace Inka).
Ech, mam trosku binec v terminech, ale myslim, ze hned zahy, druhy ci treti den, jsme vyrazili do Pucamarky za nasi Eufemii (11letou holcickou v projektu Nadace Inka Sonkocha - Srdicko, kterou podporujeme ve vzdelani). Na fotky si opet pockejte...
V Pucamarce to taky zname, takze nevim, co bych moc psal. Je to vesnicka asi 30 km od Cuzka, v niz stoji letos uz 4 domy Nadace Inka. Knihovna (kterou jsme obohatili o informacni letaky o brnenskych pamatkach ve spanelstine a anglictine - diky Eve Pankove z Brnenskeho kulturniho centra), dilna s tkacimi a sicimi stroji, ve ktere mistni lide mohou produkovat napriklad svetry pro celou vesnici, dum pro hosty a nove i zachod.
Dalsi den jsme se setkali s Eufemii, ktere jsme dovezli panenku v kyjovskem kroji - libila se. Dal taky nejake obleceni a jidlo a tak dal. Pozvala nas domu, kde maminka upekla morce. A jak vime z lonskeho roku, ona to umi. Mnam! Poznali jsme i tatinka, ktereho jsme loni nevideli. Dela nosice batohu na Inka Trail vedouci na Machu Picchu. Popovidali jsme o zivote, o Evrope a vubec.
Hned potom jsme se vraceli do Cuzka. Cekal nas vrchol vyletu - trek ke Q'eros!!!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat