Salar de Uyuni

Narozdil od Uyuni, ktere si navstevu nezaslouzi (napriklad v turisticke restauraci jsme na polevku cekali 45 minut a pak nam donesli 2 talire polivky z pytliku za cenu, za jakou bychom v jinem meste na trznici dostali 6 taliru vyborne huste polivky - a jeste blbe koukali, kdyz nas to dopalilo), tedy narozdil od mesta, po kterem se jmenuje, je Salar de Uyuni kouzelne. A to navzdory poctu turistu, ktery plni cca 50-100 jeepu denne. A ty se potkavaji ve stejny cas na stejnych mistech... Zajimave, mohly by treba vyrazit kazdy v jinou dobu a bylo by.
My jsme jeli s cestovkou Excursiones Lipez. Nebrat!!! Tridenni vylet asi za $90 byl prijemny, ale zasluhu na tom nemela cestovka, ale najaty ridic, kuchar a pruvodce v 1 osobe - Tito Sanchez. Vybornej prijemnej typek.
Krome nas jel v dzipu francouzsky parecek ve strednich letech a 2 studenti, kteri studovali v Lime na univerzite a udelali si vylet po okoli - Nemec a straaaaaaaasne ukecana Francouzka. Tridenni existence s ukecanou osobou v jednom aute dokaze rozjet celkem slusnou ponorku... :-) Myslim, ze i Carmen a Raúl - ten prijemny francouzsky parek - ji na konci zajezdu mel uz dost.
Prvni den zacal pozdeji, pry kvuli tomu, ze dojela pozde cisterna s naftou, kterou potrebovaly vsechny dzipy. Museli jsme take rvat na majitele cestovky, ze ktereho se vyklubal pekny vychcanek - slibil, ze nam zarezervuje listky do autobusu na den, ktery se vratime ze Salar, abychom nemuseli do hotelu a pekne v noci se dostat do La Pazu. Nicmene rano jsme se v autobusove kancelari dozvedeli, ze cestovka zadnou rezervaci neudelala a ze na stredu je vyprodano. Supr. Nakonec boss cestovky problem vyresil - nasel jeste jednu spolecnost, ktera ve stredu do La Pazu jezdi. Predtim nam ovsem vyhrozoval: "Jestli nechcete, nemusite jezdit, v hotelech mam dost turistu, kteri radi pojedou misto vas." A dodal: "Nemam rad turisty, kteri delaji problemy!" Samozrejme, kdyz jsme si zajezd den predtim rezervovali a kupovali, usmival se jak slunicko na hnoji a rezervaci listku na bus nam slibil. "Jasne, zadny problem." Ale uz jsme si zvykli na to, ze mistni, kdyz vidi bankovku, slibi ochotne vsechno, vcetne pozlacene protezy vlastni babicky. Nakonec tedy vsechno dobre dopadlo a mohli jsme vyjet.
Program prvniho dne maji asi vsechny cestovky z Uyuni +/- stejny: navsteva Salaru. Nasi mladi pratele stravili den focenim v ruznych priblblych polohach, coz museli odnekud odkoukat, protoze se tak fotili uplne vsichni: skoky pres kozu, stoj na jedne noze, foceni z leze. Fakt by me zajimalo, kde na tom vsichni byli - dalsi dukaz zhoubne turisticke uniformnosti.
Vecer jsme spali v baraku postavenem ze soli, aspon ze zachod byl keramicky :-)
Druhy den (nasi mladi pratele delali bordel do pulnoci, takze jsme je museli v 6.30 budit, i kdyz budicek byl v 6.00) jsme opustili Salar a jeli jsme na jih - do zeme jezer a sopecne cinnosti. Krasa (viz FOTKY) - kouknete na ne samostatne, vkladani do blogu hrozne dlouho trva. Plamenaci, voda ruznych barev (treba ta cervena voda je Laguna Colorada, barvu jezeru davaji mikroorganismy), nadherne hory, jen ta zima a vitr. Ale to na fotkach neuvidite. Vecer jsme dojeli do hromadne ubytovny - zase nejmin 50 dzipu a zase zadna rezervace na nocleh ze strany cestovky. Nakonec se misto naslo, opet zima a nepohodli, ale krasna priroda (viz zapady slunce ve fotkach).
Posledni den (budicek v 5, nasi mladi pratele tentokrat bordel nedelali, ale stejne jim vstavani trvalo asi 30 minut) uz byla jen ranni navsteva zeleneho jezera (Laguna Verde), ktere je ovsem zelene pouze odpoledne. Hmm, na pohledech to vypada krasne, my jsme z povinnosti udelali 2-3 fotky a zalezli do auta, abychom nezmrzli. Do termalu - dalsi zastavky na trase, jsme nevlezli, protoze mely 35 stupnu a okolni vzduch tak 2. Tento zpusob leta zda se mi ponekud nestastny. :-D
Nasledovala uz jen 300km cesta zpet. Priroda krasna, obed (v cene zajezdu) mizerny.
V Uyuni jsme presedli na nocni autobus a hura do La Pazu. Bohuzel nas na ceste zastihla stavka a zatarasena silnice, takze jsme si pul hodinky postali a pak to nasi ridici nejak objeli - slava jim, uz to vypadalo, ze budeme cekat do rana, az se stavkujici vyspi. Rano nas zastihlo v La Pazu...